Systém Kegelových cviků vyvinul v roce 1948 americký gynekolog Arnold Kegel pro posílení svalů konečníku, pochvy a močové trubice u svých pacientek. Pro maximální účinek cviků pomůže rozdělit jejich provádění do 4 fází – vizualizace, relaxace, izolace a posilování.
Jako první je vhodné si uvědomit, jaké svaly vlastně procvičujete. Zavřete oči a představte si oblast pochvy a konečníku – pomůže vám to ke správnému provedení cviku.
Každý cvik začíná ve fázi relaxace, kdy jsme maximálně uvolněni – proto se cviky, podobně třeba jako cvičení Pilatesovou metodou, provádějí nejčastěji vleže na zádech, nebo s oporou. Podpořit relaxaci svalů před započetím cvičení můžete ještě podložením nohou pod koleny. Opět si snažte uvědomit, kde se v těle nacházejí svaly pánevního dna.
Ve fázi izolace už zkoušíme stahovat svaly pánevního dna – zkuste stáhnout konečník a pochvu, jako byste se snažili zastavit proud moči, nebo moč zadržet. I v této fázi je důležité dýchání „do břicha“.
V této fázi už se dostáváme k vlastnímu posilování. Stahy je vhodné provádět rychle za sebou a každý stah držet po dobu 1-8 sekund. Ze začátku zvládnete kolem 80 stahů za jednu sérii cvičení, po pravidelném cvičení byste měli zvládnout až 300 stahů za den. Vyzkoušejte jak cviky vleže, tak vkleče, na židli nebo na míči. Každý z našich doporučených cviků pomáhá cvičit jiný druh svalových vláken – jeden druh ocení spíše krátké stahy, druhý zase pozvolnější stahy, které držíte delší dobu.
Kegelovy cviky jsou skvělou startovní čarou pro další pohybové aktivity – např. cviky pro aktivizaci bederní páteře a procvičování dalších skupin svalů – sedacích a břišních. Získáte tak větší jistotu a můžete pracovat na dalších svalových dysbalancích. Celkově tak zlepšíte svůj zdravotní stav, budete se cítit jistější a silnější.